Historicky první :) cesta Patek Philippe replicaFranck Muller Replica Watchess člunem do delty proběhla víceméně v pohodě, projevila se jen drobnost na vozíku a ukázala se naprostá nevhodnost plachet s oky na přikrytí lodi za jízdy. Než jsme dojeli na místo, byla loď v cárech plachty omotána vším možným jako moravské uzené. Po příjezdu k Dunaji a pohledu na tu celkem svižně plynoucí spoustu kalné vody jsem měl chuť se vrátit…

Po malinko zmatenémhttp://www.btkd.co.uk/personal.php?p=Hublot-Replica-Watches.htmlSWISS REPLICA WATCHES vyložení lodi na vodu ( což bylo pochopitelné, dělali jsme to všichni poprvé ) a pevném přivázání na mělčině jsme se začali věnovat nakládce všeho potřebného i nepotřebného.Zhruba v polovině této činnosti kolem Duons sale Franck Muller replica uk, top quality and 100% same as the original.projela „raketa“ ( speciální loď na plovácích, jakýsi vodní autobus ) a v tu chvíli se ukázalo, že takovéhle uvázání člunu je zásadní chyba. Raketa sice plula krokem ale náš člun pevně seděl na mělčině, takže vlna místo toho aby jej jen pěkně zhoupla, parádně šplouchlacopy watches dovnitř… Další problematickou drobností se ukázalo špatně vyrobené táhlo plynu motoru pro dálkové ovládání. To se mi nakonec ( díky ochotným rumunským přátelům ) podařilo vyrobit "na koleně" nové a mohlo se vyplout !

Byli jsme tři, každý s více jak sto kilogramy, k tomu zásoby vody, benzínu, jídla, foťáky, atd. fake watchesswiss replica watchesProstě člunu s nosností cca 300 kg k potopení chybělo jen pár centimetrů…

Byli jsme tři, každý s více jak sto kilogramy, k tomu zásoby vody, benzínu, jídla, foťáky, atd. Prostě člunu s nosností cca 300 kg k potopení chybělo jen pár centimetrů. Pětikoňový motorek Suzuki nás poháněl po proudu zhruba desetikilometrovou rychlostí a mě se začaly hlavou honit temné myšlenky typu : "co bude až...?" Podařilo se mi je ale zahnat, vrátil jsem se ke své osvědčené zásadě, že "problémy se mají řešit až se vyskytnou" a užíval si plavbu hodnou indiánů někde na Amazonce...

Motorek také odvedl velmi dobrou práci, takhle přetíženou loďku poháněl rychlostí 5 - 12 km / hod. Byl jen trochu žíznivější... Celkově to vše člověku přineslo nejen velmi cenné zkušenosti ale i nové znalosti a dovednosti.

Na další plavbu jsem se začal chystat už časně z jara. Člun jsem, podle loňských zkušeností, prakticky celý předělal - odstranil jsem málo praktickou pevnou "bimini" střechu a nahradil jí poměrně nákladnou střechou skládací. Další zásadnější změnou byla montáž pevných sedaček, kvůli trvale stejnému rozdělení váhy. Ostatní drobnější úpravy vedly k vyšší bezpečnosti, pohodlí a k lepšímu využití místa. Zásadnější úpravou prošel i přívěs, nyní bylo možné člun složit a naložit třeba i na louce...

Člun byl i upraven pro přepravu, takže plachty už se netrhaly a cesta uběhla jak po másle. Stejně tak i spuštění na vodu, naložení a vyplutí bylo bez komplikaci. Na zkoušku jsem vzal i silnější motor 15 HP ale stále to bylo na přetížený člun málo. Rychlost se držela mezi 8 - 12 km/ hod, vyjímečně až 16 km / hod. Spotřeba se opět pohybovala okolo 10 l na 30 - 40 km... Trochu nás také krátce po vyplutí vyděsil tím, že chvílemi začala stávkovat jedna zapalovací cívka. Ochotný mládenec z osady Caraorman nám ale sehnal jinou a "frčelo" se dál. :)

Na plavby v kanálech spojené s focením jsou tyto výkony motoru naprosto dostačující ale při plavbě přes velká jezera a na hlavních kanálech, zvlášť proti proudu je to dílo - musíte se dívat vedle sebe na břeh, jinak máte pocit že stojíte... :)  Silný motor by toho ale stejně už moc nevyřešil, zbytečně by cákala voda do člunu a nedostávalo by se ani benzínu, protože možnosti tankování jsou v deltě velmi omezené, stejně jako zásoby benzínu na lodi... :(

V rámci daných možností tedy člun odvedl stoprocentní práci a zvlášť zasloužil obdiv ve vlnách. Vynikající se ukázala i skládací střecha. I tato plavba přinesla další cenné zkušenosti...

Před třetí cestou do vod delty jsem ještě rychle provedl několik úprav, především jsem se snažil nějak vyřešit úmorné a složité dolévání benzínu montáží pevné 40-ti litrové nádrže na benzín s palivoměrem do přídě. Dále bylo ještě "doladěno" ovládání zvedání motoru a aretace zpátečky z místa řidiče. Teď už by zbývalo ještě nějak vyřešit to nekonečné navíjení trav a rostlin na lodní šroub... :(

Cesta, naložení a spuštění na vodu i tentokrát proběhlo standardně, bez komplikací. Trochu jsem se bál  "stoleté vody", která právě tekla v Dunaji a zaplavovala rozsáhlé oblasti. V deltě už to ale tak hrozné nebylo, zásadnější byly jen problémy najít pevnou zem k odpočinku a přespání. Pro vše ostatní byl vysoký stav vody velkou výhodou.

Ve člunu jsme tentokrát byli sice jen dva ale oba "prostorově výraznější" :-), navíc jsme ani náklad moc neredukovali, takže jsme opět vyplouvali na hranici potopení... Díky velké vodě a tím i prudšímu proudu se dalo po hlavním rameni místy plavat skoro dvacetikilometrovou rychlostí ( měřeno opět GPS ). Na bočních kanálech bylo ale všechno jinak než jsem byl zvyklý. "Chytili" jsme i poměrně větrné období, takže vlny z jezer nás vítaly už i několik kilometrů předem. Na jezero Rosu jsem chvíli váhal vůbec vplout, nejen že tu byly vlny více jak dvakrát takové, než jsem kdy zažil ale vítr zde hnal i mnoho větví, kmenů, ostrovů rákosí a všemožného bordelu... Nakonec jsme přestěhovali váhu jak jen to šlo dozadu a vyrazili co nejblíže rákosí kupředu. Sport 50 se znovu ukázal jako vynikající bojovník a po zhruba dvouhodinové plavbě nás dovezl do klidných vod bočních kanálů na druhé straně jezera. Voda sice uvnitř nějaká byla ale nic katastrofálního... Vše ostatní už proběhlo v poklidu vč. nakouknutí do moře, spotřeba i rychlost se držela v normálu, s ubývající zátěží byla plavba svižnější ale dostat se do "skluzu" je za součastných podmínek vyloučeno. ( Jedině při dovolené zátěži, s motorem min. 25 HP a víc... ) 

Ale jako pohodové výletní plavidlo, s vynikajícími vlastnostmi co se týká bezpečnosti, lze Sport 50 ( Pluto ) jen a jen doporučit !!! Dá se snadno upravit pro zvládnutí rozmarů počasí, je dostatečně nízký a obratný pro jakékoliv fotografování, nakonec i lehký pro přepravu. Po troše tréninku se dá krásně řídit a zároveň i fotografovat. Najel jsem s ním vodami delty, jakožto naprostý zelenáč, už více než 500 kilometrů snad za všech podmínek a mohu jen konstruktérům říci : "klobouk dolů, velký dík a obdiv vaší práci ! "

Člověk je ale tvor nevděčný, takže pro letošní rok nesměle pokukuji po malinko větším plavidle. Ani by tak nešlo o tu rychlost ale trocha pohodlí navíc by se hodila… :) Pokud byste někdo o něčem vhodném ke koupi věděl nebo naopak měl zájem si můj stávající člun koupit nebo pronajmout - a to i přímo v deltě - ozvěte se na mejlík nebo mi zavolejte.

K tomu mohu samozřejmě nabídnout i provedení po nekonečných krásách delty, na své si přijdou nejen fotografové ale i rybáři, ornitologové a vůbec všichni milovníci přírody.

Není nutné zde dále podrobně popisovat starosti a problémy s větrem, s vlnami, při míjení se s jinými loděmi, při tom, když vás někdo / každý :-) / předjíždí, když chcete zastavit, přistát a zakotvit, když dojde benzín, když prší, když svítí slunce, když máte hlad, když potřebujete na záchod,... to si musí každý vyzkoušet sám ! A mít přitom dobře na paměti, že se "nehraje" jen o nějaké vykoupání ale jde když už ne o zdraví a život, tak alespoň o foťáky s objektivy, na které někteří šetří i mnoho let... Pochopil jsem to, proč je na lodi vždycky jen jeden člověk, který především nese odpovědnost za všechny a všechno a měl by tedy mít ve všem i poslední slovo... a pochopil jsem i to, proč se na lodích pro vzpouru věšelo - bylo to jen a jen pro šťastný návrat ve zdraví !  

A o ten jde především, nebo ne ?