Sojčin zapisník

Na návštěvě u zvířátek - daněk skvrnitý a muflon (Dama dama, Ovis musimon)

1.3.2011

Díl I. - Daněk skvrnitý (Dama dama)

 
 

 

Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. První zmínky o jeho výskytu v českých zemích jsou z počátku 16. století. Byl chován až do konce 19. století v oborách  V té době byl vypuštěn i do volné přírody, kde se nachází dosud. V současnosti je jejich populace v ČR okolo 11 000 kusů.

Od jiných druhů vysoké ho poznáme především podle velkého lopatkovitého paroží. Na rozdíl od jelena má daněk kratší a slabší nohy, kratší krk a silnější tělo. Patří mezi zvířata, která mění barvu srsti jak podle věku, tak podle ročního období. V létě má hřbet, stehna a špičku ocasu hnědo červenou, holní a vnitřní část nohy je bílá. Kolem úst a očí má červenavé kruhy. V zimě se mi má temeno hlavy, krk a uši hnědošedé. Na bocích a hřbetě je daněk v zimním období zbarven do černa s nádechem šedé nebo červené. Po celý rok má daněk na zádech bílé skvrny.

Způsobem života se v mnohém podobá jelenovi, je však měně opatrný. Rychlostí běhu se jelenovi vyrovná. Má ale odlišný styl běhu, při klusu mnohem více zvedá nohy. Pokud se potřebuje rychle přemístit, hopká po všech čtyřech jako kozy. Dokáže přeskočit i dvoumetrovou překážku. Jeho chůze je půvabná jako u jelena.

Ke spánku vždy uléhá na všechny čtyři, nikdy na bok. Rád spásá na pasekách trávu. Pokud však sní jedovaté rostliny či houby, umírá. Na pasekách se daňci sdružují v malá až větší stáda, která pak lépe čelí nebezpečí. Stáda se moc nestěhují, dlouhou dobu zůstávají na jednou místě. V období, kdy začíná říje, vyhledávají samci svá stáda a odhání mladé špičáky - mladé samce bez lopatovitého tvaru paroží. Ti pak utvářejí menší skupiny. Po říji se však tito mladí slabší samci vrací do stáda. Starší samci se naopak většinou oddělují a žijí samostatně. Říje a boj o samice trvá asi dva týdny a není radno se, zvlášťě v oborách, v té době k daňkům přibližovat.

Celkově lze říci že veškeré projevy ( říje, kladení, nasazení paroži atd. ) jsou ve srovnání s jelení zvěří posunuté o 3 týdny. Daněk ale ve srovnání s ostatní sparkatou zvěří působí minimální škody.

Samice je v březí asi osm měsíců. Na přelomu jara a léta porodí jedno až dvě mláďata. Mládě je v prvních dnech velmi nemotorné a tak ho matka pečlivě hlídá. Matka musí bránit své mladé především dravce, které láká mládě především díky pestrosti své srsti. Matka má však silnou zbraň v podobě svých předních nohou.

Tolik opět moudré zdroje internetu.

 

  D1011_1617Rw

A právě v posledních, krásných i mrazivých, loňských podzimních dnech se mi naskytla možnost vyrazit s kolegou Tomášem na jedno kouzelné místo jižních čech. Čekala nás nejen nádherná příroda a skoro pohádkový starý les ve stráni nad řekou ale i překrásná a silná zvěř - daňci a mufloni. Bohužel brzy jsme zjistili, že i proklatě plachá a mazaná zvěř...

První obhlídka proběhla z auta při příjezdu do hájenky a byla víc než slibná, poblíž cest se klidně popásaly menší či větší skupinky na spolupráci se jistě těšících zvířátek... ;-)

Po bleskovém ubytování a převléknutí jsme nedočkavě popadli nejnutnější techniku a vyrazili do terénu vstříct snadným a skvělým úlovkům ! :-)

 

 

  D1011_4844Rw
  D1011_1632Rw
  D1011_4846Rw
  D1011_1652Rw
D1011_4850Rw

První setkání.

Šel jsem opačným směrem než Tom a užíval jsem si krásy podzimního lesa. Dával jsem si pozor na listí a větvičky pod nohama, hlídal jsem si i vítr ale zvířátky pořád nikde. Zhruba po hodině se mi podařilo asi dvakrát zahlédnout nějaký stín hluboko v houštinách... Začal jsem se pomalu vracet pro auto, že se vyrazím porozhlédnout kam všichni zmizeli. Muflonům jsem byl evidentně "volnej", zůstávali bůhvíkde ale daňkům to asi nedalo a řekli si, že mě trochu namlsají. Takže po chvíli se jeden pomalu a rozvážně prošel přes cestu, po které jsem šel i já. Objevil se jako duch a docela mě překvapil. Po chvíli něco podobného zopakovala i danělka, vyrazil jsem tedy opatrně jejich směrem...

  D1011_5671Rw
  D1011_5310Rw
  D1011_5305Rw
  D1011_1633Rw

Buření se mi podařilo nepozorován dostat na okraj paseky, pod krytou kazatelnu. Opatrně jsem se sunul po žebříku nahoru a najednou jsem u nedalekého vývratu zahlédl druhý, který se pohnul. K mému překvapení se tam spokojeně povaloval a na sluníčku vyhříval pěkný daněk. Jako na potvoru byl ale krytý větvemi ať jsem se nakláněl kam se dalo i nedalo. Nezbývalo než se opět sesunout na zem a šustivým suchým listím se pokusit dostat mezi stromy a najít mezeru k focení. Lezl jsem v takovém dřepu-kleku, takže se mi postupně podařilo z kapes vytrousit náhradní baterii k foťáku, karty i mobil. Vůbec jsem si toho nevšiml a dostal se za silný dub. Udělal jsem pár obrázků a kontroloval nastaveni, když v tu chvíli začal kousek ode mě zvonit mobil někde v listí... Daněk na to samozřejmě reagoval tím, že se postavil a rozhlížel kolem. Alespoň vítr mi ale v tu chvíli přál, takže jsem stihnul pár obrázků nacvakat než daněk zmizel do lesa.

Došel jsem si vyhrabat z listí svoje poklady, s několika nespisovnými výrazy vypnul zvonění telefonu a chystal se k návratu. Rozbalil jsem si na cestu sušu, s chutí se do ní zakousnul a v tu chvíli vyšel z rohu paseky, z vysoké trávy, kapitální daněk. Byl to tolerantní kus, šel v klidu po větru kolem mě a nějaké cvakání závěrky vůbec neřešil... :)

Ten den jsme završili číháním na říjišti, několik obrázků na památku se ještě i podařilo. Mufloni se mi však úspěšně vyhýbali... Malinko pro zlost pak bylo, když se nám po setmění celkem v pohodě pásli a vybírali žaludy pár metrů od chaty... ;) 

Povečeřeli jsme také, probrali zítřejší plány a v ne uplně dokonale vytopeném pokojíku usnuli po všech těch útrapách spánkem spravedlivých... :)

Komentáře

jméno
email
www
GUESTBOOK_CHECKCODE2:
Opište prosím kontrolní kód:
 Libor Votoček